Zrazená láska
Zrazená lásky
Pomalu se stmívá.
Nebe s mraky splývá.
Poslední zbytek mé naděje odplouvá s mráčky.
Nedokázala jsem porazit ostatní hráčky.
Prohra bolí, ale ne tak jako prázné místo v mém srdci.
Řekl jsi mi to včera v noci.
Chtěla jsem se ti odevzdat na vždy.
Ty jsi však o to neprojevil zájem nikdy.
Chtěla jsem tě zahrnout láskou.
Strčil jsi mě však místo toho na podlahu kluzkou.
Nohy mi podklouzli.
Řekl jsi: Někoho jiného okouzli!
Odešel jsi a mě si na zemi nechal ležet.
Volala jsem, ale žádná odpověď nebyla slyšet.
Nedokázala jsem se sama zvednout na to byla příliš kluzká.
Někdo se na de mnou zastavil a řekl: Ty jsi, ale hezká!
Pohlédla jsem vzhůru.
On spatřil v očích hrůzu.
Nabídl mi ruku svou a já jí s vděčností přijala.
Po čase jsem k němu láskou splanula.
Rok a den utekl od té události
a konala se svatba bez smutku a lítosti.
